PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY ÚVODNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Pátek 29.03.2024
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
Království perníku

Polévky [ Specialita k jídlu ]

Polévky měly v jídelníčku valašského lidu významnější místo než v současnosti. Byly samostatným a jediným jídlem na snídani a často také na oběd a na večeři. Proto se více cenily polévky husté a vydatné. Řídké vodové polévky byly také známy, více se však vařily až od konce 19. století jako jídlo městské chudiny.

Polévky se většinou dělily na postní, masité a alkoholické. Z postních jsou známy polévky kmínová, česneková, podmáslová, mléčná, pohanková, prosná, bramborová, hřibová. Z masitých polévek jsou obecně známé polévky hovězí, telecí, skopové, slepičí a uzené. Alkoholické polévky se na Valašsku připravovaly jen v kuchyni měšťanské. Ve Vizovicích se pivní polévka vařila při nachlazení.

K polévkám, které se obecně považují za charakteristické pro lidovou stravu na Valašsku, patří kyselá polévka z kvašeného zelí, zvaná kyselica, nebo i zelňačka.Kyselice patřila ke každodenním jídlům.Ještě začátkem 20. století neznali na snídani nic jiného než tuto polévku. Kyselice je mléčná polévka, v níž jsou uvařeny kostky brambor s trochou kysaného zelí s vodou zelnicí. Záhušťka z mléka, sůl a po odstavení s plotny se do polévky daly dvě vajíčka..Kyselici vylepšovali vývarem z uzeného masa, nebo přidali klobásky nakrájené na kousky a zaletím smetanou.

Až koncem 19. století se důležitou složkou stravy chudých valašských rodin stala zasmažená bramborová polévka. Do horské části Valašska se zeleninová polévka rozšířila až koncem 19. století. Houbová polévka se hojně vařila ve všech domácnostech a hospodyně ji vaří dodnes. Ve 20. století se vaří zasmažená houbová polévka s brambory, někdy i se zeleninou a smetanou. Mléčné polévky, ve valašském jídelníčku, dosti časté, se obecně považovaly za syté a výživné jídlo.

Valašskou specialitou, neznámou nikde jinde na Moravě, byl domikát, polévka z peprné ovčí bryny. Na domikát se brala dobře zaleželá brynza, často i několik měsíců stará, s ostrou, výraznou chutí. Jeho příprava byla jednoduchá a časově nenáročná.

Každý stolovník si oloupal několik brambor, potom je bral do ruky, přikusoval a lžící nabíral polévku. Domikát patřil k jídlům, jejichž příprava se lišila vesnici od vesnice. Kromě z brynzy se připravoval i z tvarohu, který se posolil, pokmínoval a nechal tři a více dní uležet, až měl ostrou chuť.Masité polévky se dostával na stůl stejně často jako maso.: ještě v polovině 19. století se jídaly jen o svátcích a v chudých rodinách tomu tak bylo ještě ve 20. století. K nejběžnějším masovým polévkám patřila polévka uzená.

Uzenou polévkou ve Vizovicích zalévali také šišky a navíc se do polévky přidalo trochu mléka. Jinde zahušťovali uzenou polévku pohankovou kaší, nověji i kroupami nebo lámankou z krup. Zabíjačková polévka se připravovala z vývaru těch částí vepře, které se vařily v kotli nebo ve velkém hrnci.

Když se o hodech, o svatbě porazila ovce nebo beran, vařila se v kotli nebo ve velkém hrnci skopová polévka. Žebra a jiné méně kvalitní části dospělé ovce se nasekaly na kousky a spolu se solí, pepřem, majoránkou a cibulí a česnekem vhodily do vroucí vody. Vařila se nahusto a zelenina s paprikou jí dodaly ostrou chuť.Do poloviny 19. století znali hovězí polévku na valašských vesnicích jen v zámožnějších usedlostech. Za nejhodnotnější ze všech polévek se obecně považovala polévka slepičí. Podávala se pro posilnění šestinedělkám i nemocným. Do sváteční slepičí polévky se vsypávaly pěkně vypracované nudle.

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Specialita k jídlu
AKTUALIZACE: Radka GAJDUŠKOVÁ (Beskydy-Valašsko, racr) org. 56, 10.05.2004 v 10:55 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA